#STINK and #LOVE

CC08625A-E908-482C-B809-604536E0EC6CHezká fotka, že? ALE!…ani my nejsme příklad dokonalého vztahu. I my máme neshody. I my se občas “rafnem”.
Většinou je to má iniciativa, ale to už je věc druhá…heh. Ne jako fakt jsem si všimla, že většinou je to žena, co má ve vztahu s něčím nějaký problém. Pořád něco musím řešit, analyzovat, tvořit domněnky, závěry a prostě tvořit hovna, která mezi náma dvěma potom smrdí a smrdí.
Dokonce to smrdělo tolik, že nás to donutilo od našeho vztahu - od NÁS - odejít.
A je to venku!

Bylo to krátce po Nové roce. Furt jsem věděla, že bych měla být šťastná. Věděla jsem, že bych měla, ale nebyla.
Proč?
Úžasný chlap - pozorný, hodný. Navíc neskutečný fešák s krásným srdcem, který by pro mě udělal cokoliv. Nevěřila jsem, že mě může potkat někdo takoví. Přesto mě stahovala minulost. A nejen ta v nebi.

Jako bych nevěděla kam patřím, ke komu patřím. Cítila jsem se vysátá, bez energie, nevěděla jsem, co dělat. Smrdělo to už dlouho, ale pořád jsme to něčím překrývali - jeden, druhý… ,,To bude dobrý, to se vstřebá.” Ani hovn…ehm. Dobře už nebudu sprostá. Není to hezký.

No prostě to nešlo. Bylo to čím dál horší a já už nechtěla dál trápit tak skvělého chlapa svou protivností, náladovostí, slzami, vlastně ani jednoho z nás.
Shodli jsme se, že bude lepší jít dál… každý sám. Každý svou cestou.
Nevydrželo nám to (bez sebe) dlouho.
M: ,,Nehodlám o Tebe přijít. Spolu to zvládnem. SPOLU jsme nejsilnější.”
A měl pravdu. Protože… ,,Mára má vždycky pravdu!” Tuhle “frázi” jsme si začali vytleskávat vždy, když se potvrdí Márova myšlenka oproti mé, která pohoří. A musím říct, že je to tak častý, až mi to leze na nervy. :D

Dali jsme si usmiřovací víkend na Pálavě, kde to miluju. Na nádherné Pálavě v Penzionu Merlot (penzionek Markové sestřenice a jejího partnera) s výhledem na Svatý kopeček. Je to tam boží.

Řekla bych, že jako mávnutím kouzelného proutku ten bobek mezi námi byl pryč a zavála vůně fialek, ale to bych kecala.
Začali jsme společně pracovat na nedostatcích. Víc a ZAVČAS mluvíme o tom, co trápí mě a….zase mě, protože Mára prostě s ničím problém nemá - nechápu. Ale jsem ráda, protože o problémy méně, že jo.

Fakt je to neskutečný úžasňák. Úžasňák, který mě miluje. Podporuje ve všem, co dělám a co dělat chci. Je při mně, když jsou všichni proti mně. A já mám teď slzy v očích z toho, jak moc jsem vděčná za takového anděla, který tu pro mě prostě “jen” je - bez podmínek. DĚKUJU!

Už před pár měsíci mi říkal báječný strýc Petr od mého hrdiny v nebi: ,,Símo, nebuď kráva!”
Slibuju, že už nebudu tolik bůůů-čet, ale ten můj dubnový býk k sobě přeci potřebuje pořádnou krávu s tvrdohlavým beranem v srdci…<3 Protože přesně takovou mě miluje - a to je další věc, kterou nechápu!

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto duhového webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.. Více informací zde.